Logo banner

Trpezlivosť – čakanie a hľadanie

| späť na odporúčania |


Potřebujete však vytrvalost, abyste splnili Boží vůli a dosáhli toho, co bylo zaslíbeno. (Žd 10,36)

Doporučujeme nejprve si před Bohem zodpovědět následující otázky:

Boží slovo je ve věci hledání životního partnera vyvážené. Některá místa Bible a některé příklady biblických postav poukazují na aktivní hledání. Z jiných míst může naopak vyplývat spíše doporučení pasivního hledání (nebo nehledání). Uveďme dva příklady:

Další aspekt této problematiky je následující: na určitou dobu je vlastně každý člověk povolán ke svobodnému životu. Někdo jen do 20 let, jiný třeba do 35 nebo dokonce 50 i více let. V té době, tj. v době svobodného života, pro nás mohou platit Pavlova slova: Jsi bez ženy? Žádnou nehledej. To ale neznamená, že by to pro každého muselo platit napořád. V určitý čas – až najdeme životního partnera – končí tedy naše období povolání ke svobodnému životu a začíná povolání do manželství; ať již jsme partnera aktivně hledali (Kdo našel ženu...), nebo třeba vůbec nehledali, ale Pán nám ho/ji sám přivedl do cesty, protože věděl, že manžela/manželku potřebujeme a že to je ta správná cesta pro nás. Křesťanů, kteří mají od Boha povolání ke svobodnému životu na celý svůj pozemský život, není mnoho.

V jakém období života se nacházíme a zda pro nás už nastal čas k seznámení, na to neexistuje všeobecná odpověď. Každý z nás se musí ptát Boha osobně a hledat jeho odpovědi a doporučení pro svůj život. Pán Ježíš vede osobně a konkrétně každého, kdo o to stojí; každého, kdo s Pánem tráví svůj čas a hledá jeho vůli ve všech zásadních oblastech svého života.

Mohli bychom uvádět příběhy seznámení některých biblických postav, jež jsou zaznamenány v Bibli. Třeba seznámení Izáka nebo Jákoba, Mojžíše, Rút a dalších starozákonních osob. Vidíme pestrost Božích cest a různé způsoby, jak Hospodin svým lidem přiváděl protějšky do cesty – partnery, které jim vybral. Někdy to bylo s aktivním přispěním daného člověka nebo dalších lidí v jeho okolí, jindy téměř bez potřeby lidské aktivity. Podobně to platí i v dnešní době. Neexistuje nějaká jedna univerzální šablona, podle které bychom mohli říci: Bůh ve věci seznámení jedná pouze tak a tak. On je svrchovaným Pánem všeho; s každým jedná individuálně a pro každého má svůj plán. Boží slovo však ukazuje určitý rámec Božího jednání. Pokud žijeme v souladu s Božím slovem, můžeme očekávat, že Bůh bude odpovídat na naše modlitby a konkrétně nás povede směrem, který pro nás určil.

Boží plán s člověkem

Autorem a tvůrcem manželství je Bůh. Starý zákon začíná stvořením světa, stvořením člověka a ustanovením prvního manželství: Bůh stvořil Adama a Evu, přivedl je k sobě a požehnal jejich vztahu.

Obdobu nacházíme hned na počátku Nového zákona: Ježíš začal svou veřejnou službu tím, že učinil zázrak na svatbě v Káni Galilejské. Nebyla náhoda, že první zázrak se stal právě tam! Bůh tím potvrdil, že ani v novozákonní době se význam manželství nezměnil. Tak učinil Ježíš v Káni Galilejské počátek divů a zjevil svou slávu. I uvěřili v něho učedníci jeho. (Jan 2,11) Pán tím zároveň dal najevo, jak moc mu na manželstvích záleží, zvláště na křesťanských, kde v centru rodiny je Kristus. On přišel na tu svatbu a byl tam s nimi. Právě tak chce být uprostřed každého manželství.

Nedá se to uspěchat

Při hledání partnera budeme potřebovat mnoho trpělivosti. Nedá se to uspěchat a o rychlost ani nejde. Jde o výsledek. Se svým manželem/manželkou strávíme zbývající část svého pozemského života, a tak není jedno, s kým to bude. Volba partnera je druhým nejdůležitějším rozhodnutím našeho života. Tím prvním nejdůležitějším je samozřejmě rozhodnutí přijmout Ježíše Krista jako svého Pána a Spasitele.

I bez partnera je člověk plnohodnotný

Zde zopakujeme jednu z hlavních myšlenek našich doporučení. Když patříme Bohu, Ježíšova láska naplňuje, těší, hladí, utěšuje i rozradostňuje naše srdce. Neexistuje nic lepšího, co by naše srdce mohlo prožívat! To největší uspokojení pro nitro člověka přichází z živého vztahu s živým Bohem, z přebývání v jeho přítomnosti. Ve Všemocném najdeš svoje blaho, budeš pozvedat svou tvář k Bohu. (Jb 22,26)

Tento Boží dar naplňuje srdce víc než láska mezi mužem a ženou. Tak to Bůh určil. Můžeme v tom zároveň vidět i projev Boží spravedlnosti. Pokud by totiž největší uspokojení vznikalo ze vztahu muže a ženy, pak ti, kdo zůstanou sami (kdo se neožení/nevdají), by byli ošizeni. Avšak Hospodin určil, že to bude jinak: to největší uspokojení, které lze už v pozemském životě (a potom samozřejmě navěky!) zažívat, je právě vztah s Ním, tj. Boží láska, kterou prožíváme ve svém srdci a kterou Bohu v srdci opětujeme. Proto také můžeme říci: i kdybys měl/a zůstat sám/a, ale měl/a Boží lásku, vlastně už máš vše. A stejně tak platí: kdybys získal/a celý svět se vší jeho slávou – pomíjivou, pozemskou, upachtěnou slávou..., kdybys získal/a lásku všech lidí, kdybys měl/a toho nejlepšího partnera/partnerku, ale Boží lásku neměl/a, stále nemáš nic, co by mohlo zcela nasytit tvé nitro. Opravdově nasytit naše srdce umí jen Boží láska.

Stezku života mi dáváš poznat; vrcholem radosti je být s tebou, ve tvé pravici je neskonalé blaho. (Žalm 16)