Do manželství častokrát vede cesta přes přátelství. Mnozí vstupují do manželství s člověkem, se kterým se znali na přátelské rovině už delší dobu (nebo i řadu let), ačkoli je zpočátku třeba ani nenapadlo, že by dotyčný mohl být jejich životním partnerem. Později mohou zjistit, že mají mnoho společných témat a podobné životní plány. Když se mají rádi a cítí, že z přátelství vzniká bližší vztah, rozhodnou se jít životem společně. Přátelství je (nebo by mělo být) jedním z důležitých rysů manželství. Je dobré, když náš manžel/manželka je zároveň naším nejlepším přítelem. Samozřejmě kromě Pána Ježíše, který je tím nejlepším přítelem ze všech :-)
Vyhledávání nových kontaktů a přátelství
Předem nevíme, kde potkáme svého budoucího manžela či manželku. Nevíme, jak se to stane ani kdy se to stane. Žádní dva lidé nemají životní cestu úplně stejnou. Můžeme sice slýchat spousty zajímavých příběhů o seznámení různých dvojic, přesto náš vlastní příběh bude jiný a zcela originální. Proto je vhodné předem si nezavírat cestu k různým možnostem seznámení.
To pro nás platí jak v případě, že hledáme životního partnera aktivně, například v křesťanských seznamkách, na pobytech pro nezadané apod. Ale stejně v situaci, kdy hledáme pasivně, tj. nevyvíjíme seznamovací aktivity, ale očekáváme, že Bůh nám nějak přivede vhodného životního partnera do cesty. Oba přístupy mají své opodstatnění i biblické zdůvodnění. Určitá zdravá míra aktivity se dá obecně doporučit, ale podstatnější je, jak koho Bůh konkrétně a osobně povede. Pro každého ten příběh bude trochu jiný. Vyplatí se být otevřený novým přátelstvím a třeba i neočekávaným možnostem seznámení. To vše se pochopitelně týká jen seznamování s věřícími partnery, neboť Boží slovo říká, že pro křesťany nepřichází v úvahu hledat životního partnera mezi nekřesťany, tj. lidmi, kteří Ježíše do svého života zatím nepřijali.
Mnozí nacházejí životního partnera na stejném poli služby: třeba v misijní skupině, v modlitebním týmu, na misijním výjezdu, ve chválící skupině nebo obecně při zapojení se do služby ve své církvi nebo sboru. Zapojení se do takových aktivit nám předně pomůže ujasnit si a najít své místo ve službě, ale zároveň tam budeme nacházet nová přátelství a najdeme lidi, kteří jdou nebo chtějí jít stejným směrem. Ať už hledáme partnera aktivně nebo pasivně, je dobré být otevřený aktuálnímu Božímu jednání v našich životech. Tedy neuzavírat se příliš ve své samotě, ale zkusit svou situaci změnit…
Křesťanské manželství = Bůh a muž a žena
Křesťanské manželství je svazek ne dvou, ale tří živých osob: Bůh a muž a žena. Kniha Kazatel proto mluví o trojitém provázku: Trojpramenný provázek se nesnadno přetrhne. (Kz 4,12). Je úžasné, že Stvořitel vstupuje do křesťanského manželství spolu s námi. Nejsme na to sami. Vše můžeme řešit spolu s tím, který má neomezenou moc, neomezené možnosti a schopnosti. On je oporou, pomocí i moudrostí v takovém vztahu. Je odpuštěním, když se vzájemně zraňujeme. Je silou, když nám ubývá sil. Je smyslem, když někdy ztrácíme smysl. Je láskou, která znovu přichází, když naše vlastní láska vyhasíná. On naplňuje naše srdce novou dávkou své lásky a tím naplňuje i naše manželství. Neznamená to, že to může fungovat bez našeho přičinění ani že to bude snadné. Ale nejsme na to nikdy sami.
Žijeme ve světě poznání dobrého a zlého (Genesis 3) a život zde proto není snadný. Jsme zde jako hosté a příchozí, jak je psáno (1 P 2,11). Skutečným domovem je Nebe. Přesto tady na zemi máme důležité poslání a cíl: jsou zde tisíce lidí, kteří živého Boha ještě neznají. Křesťanská manželství jsou zároveň místem, odkud se Boží království může šířit dál. Nežijeme jen sami pro sebe, ale je tady úkol, směr, cíl, plán a poslání.
Z výše uvedeného vyplývá, že hodně záleží na tom, s kým svůj život spojíme dohromady. Aby naše manželství bylo dobrým týmem, aby bylo místem, kde Ježíš bude uprostřed nás a s námi, tak jako byl třeba na svatbě v Káni Galilejské, kde učinil svůj první zázrak. Tak chce Bůh dělat své zázraky i dnes. Nevěřící lidé to uvidí a budou říkat: Ano, je tam s nimi Ježíš! Není to z nich, vždyť my je známe, jsou to obyčejní lidé…, na nich není nic speciálního, ale Bůh je tam u nich, cítíme to, je to něco zvláštního… Tak budou hovořit a budou to chtít také: Ježíše, toho zachraňujícího, milujícího a činícího zázraky, toho budou chtít mít i ve svých životech.
Upřímnost a otevřenost ve vztazích
Setkání s novým člověkem nám vždy přinese určité obohacení nebo aspoň další potřebnou zkušenost při hledání, a to i v případě, že přátelství s dotyčným nebude mít dlouhého trvání. V době hledání je vhodné navazovat přátelství s více lidmi, kteří by přicházeli v úvahu jako naši potenciální partneři. (Tím ale samozřejmě nemáme na mysli chození s více lidmi zároveň.) Díky budování nových přátelství postupně zjistíme, s kým bychom se k sobě hodili a s kým ne.
Někdy může být už při první schůzce jasné, že konkrétní vztah nepřichází v úvahu. Zároveň je ale dobré si uvědomit, že na poznání druhého většinou potřebujeme nějaký čas. Proto když nás někdo zpočátku nějak moc nezaujal, někdy přesto může být dobré zkusit se s ním ještě znovu setkat. Pokud je nám ale jasné, že vztah nepřichází v úvahu, měli bychom to druhému sdělit, aby se na nás nevázal.
Odmítnout ty nepravé, ale neodmítnout pravé
Ve fázi hledání je odmítnutí většiny potenciálních partnerů nutností. Neboť když neodmítneme ty nepravé, nemůžeme se později setkat ani s tím pravým/pravou.
Na druhou stranu dávat pozor, abychom neodmítali toho pravého. Mnohdy nám vysněné představy o budoucím partnerovi brání přijmout někoho skutečného, kdo by pro nás mohl být vhodným partnerem. Co tedy dělat, když dotyčný některým našim představám neodpovídá? To je dosti složitá otázka a neexistuje na ni jednoznačná odpověď. Měli bychom si předně ujasnit, co pro nás naše představy o partnerovi znamenají. Jak moc jsou pro nás důležité? Obejdeme se bez nich? Pokud se nám podaří některé staré představy odbourat, můžeme najednou zjistit, že máme vedle sebe člověka, se kterým si jinak výborně rozumíme a kterého jsme vlastně dlouho hledali, přestože některým našim původním snům neodpovídá. Mnohdy pak zjišťujeme, že staré představy pro nás už nejsou tak podstatné a že řada z nich byla malicherných nebo dokonce hloupých. A naopak býváme mile překvapeni a obohaceni spoustou nových a příjemných skutečností, které u druhého začneme objevovat. V některých případech když bychom příliš lpěli na původní představě, bránili bychom sami sobě v objevení dotyčného člověka a možná budoucího životního partnera.
V období hledání je běžné zažít opakovaná zklamání z nevydařených vztahů nebo z odmítnutí. Ale i zklamání, rozchody a další bolestivé zkušenosti k hledání patří a nelze se jim zcela vyhnout. I díky takovým zkušenostem vnitřně dozráváme a stáváme se schopnými jednoho dne vytvořit naplněný partnerský vztah v manželství.
Sex patří až do manželství
Tato informace by měla být pro křesťany samozřejmostí. Ale dnešní společnost tato Boží přikázání ke své škodě příliš nerespektuje. Jestliže je budeme respektovat my křesťané, přinese nám to mnoho požehnání.
Boží slovo říká, že sex patří výhradně do manželství. Sex je jedním z Božích darů daných manželům. Naproti tomu předmanželský sex je označován pojmem smilstvo a patří mezi závažné hříchy.
Bůh nedává svá nařízení proto, aby nám škodil, ale právě naopak. Jsou projevem jeho lásky a dobroty. Tisíce křesťanů se přesvědčují, jaké požehnání přináší, když oba vstupují do manželství čistí, bez předchozích sexuálních zkušeností. A naopak mnozí zakusili, že může přinést vzájemné zranění, když jeden nebo oba tyto věci v době před manželstvím nerespektovali. Bůh odpouští hříchy, ale přesto si někdy s sebou neseme určité následky svých hříchů. Toho nás Bůh chce uchránit.
Modlitební podpora
V období hledání životního partnera (a nejen tehdy) každý potřebuje mít kolem sebe věřící přátele, kterým důvěřuje a s nimiž je schopen otevřeně mluvit o všem, čím prochází, například i o svých problémech týkajících se hledání životního partnera. S takovými lidmi můžeme společně přijít v modlitbě k Bohu a požádat ho po pomoc, pozvat ho do našich situací. Předem se ujistěme, že jsou to lidé, jejichž vztah s Bohem je skutečný a tedy jejichž modlitby pro nás budou přínosem. V ideálním případě by to mělo být tak, že i naše modlitby a modlitební podpora bude mít význam pro ně. Pokud takové lidi kolem sebe máme, naše hledání bude o mnoho snazší.
