Pro mě osobně byl pobyt velmi přínosný a pestrý na nejrozmanitější vnitřní psychické zážitky, byla to krásná dovolená.
Nejprve musím pochválit vydařené počasí, nutný to předpoklad k nenáročné a pohodové rekreační turistice. To vyšlo úplně ideálně.
Dalším silným momentem bylo místo pobytu. Já jsem z minulých let zvyklý jezdit nejčastěji na moravskoslovenské pomezí, a na Šumavě jsem byl tudíž naposledy tuším před 18 lety. A musím říci, že mě tento kraj vůbec nezklamal. Je totiž úchvatně krásný, nádherně zádumčivý a současně zcela nenáročný pro pěší turistiku. A k tomu navíc dobře zabezpečen restauračními zařízeními různých typů bowlingem počínaje a stylovou "šumavskou domácí hospůdkou U dvou psů" konče. Hodně působivé pro mě také bylo, že kdo nechtěl, nemusel za krásou horské přírody každodenně vůbec nikam dojíždět, jelikož byla na dosah ruky, vlastně "úplně přímo u chalupy". A právě takovéto místo zdá se mi ideální nejen pro odpočinek, ale také pro hlubší úvahy nad svým vlastním životem a o tom, co je Boží vůle a jak ji naplňovat, a v neposlední řadě též pro komunikaci s lidmi o otázkách osobního života, případně seznamování. Chtěl bych velice pochválit organizátory za výběr místa pobytu, případně nesměle navrhnout, aby se příští pobyty konaly také na místě stejném nebo podobném. Zdá se mi, že pro tento účel není nad Šumavu.
Zvláštní samostatnou pochvalu si zaslouží místnost modlitebny. Strávil jsem tam sice každé ráno slabých deset minut, ale ty měly svou hodnotu, ty dokázaly duchovně obohatit celý můj den. K tomu také přispěly tamější citáty z Bible, byť jsem většinu z nich neslyšel poprvé.
Jako velké pozitivum vnímal jsem též všechny společné večerní programy. Jednak modlitby všech účastníků, mnohdy velmi působivě zpívané a hrané hudební skupinou. Ale hodnotil jsem kladně i ty přednášky, podle mého osobního soudu nebyly úplně prosté, jak se ozývalo v některých ohlasech. Škoda jen, že po 22.00 hodině můj biorytmus pravidelně silně vyhasíná, to bylo pro mě limitující.
V neposlední řadě bych chtěl hodně poděkovat všem účastnicím, které byly ochotny vést se mnou v přátelské atmosféře upřímné a otevřené rozhovory o životě. Sice to pro mě nevyznělo příliš optimisticky. A ani jsem se neseznámil. Ale slušně vyjádřené upřímnosti si velice vážím, ta patří k tomu nejcennějšímu. Mohla by mi totiž pomoci lépe poznat sebe, alespoň trochu lépe porozumět ostatním lidem a podle toho případně i zkorigovat moje další snažení. V tom všem tuším velkou hodnotu upřímnosti a otevřenosti, proto jim hodně fandím. A jestli to v mé mysli vyvolalo trochu pesimistických nálad, pak jich není až tolik mnoho, abych je nedokázal efektivně utopit ve vzpomínkách na zpěněnou řeku Vydru nebo na plynoucí vody plavebního kanálu Vchynicko-Tetovského.
Souhrnně a prostě řečeno, prožíval jsem to jako krásnou a emocemi překypující dovolenou. Ještě jednou bych za ni chtěl poděkovat všem účastníkům, a ještě více organizátorům. Ale hlavně Pánu Bohu. Zdá se mi, že příjemně strávený čas na tomto pobytu přispěl k prohloubení mého vztahu s Bohem, což bylo jedním ze základních cílů této akce.
Zdraví Pavel z Brna
