Pobyt se mi moc líbil a raduji se z toho, že řada z vás mohla poznat zádumčivost Šumavy, melancholii Vltavy a vznešenou krásu Českého Krumlova. Šlo jen o letmé setkání, ale věřím, že to většinu účastníků inspiruje k opakovaným návratům do tohoto krásného kouta Čech. Šumavu mám nejraději ze všech přírodních lokalit, které naše vlast nabízí a uvědomuji si, že tudíž nejsem příliš objektivní. Přesto i mně nabídla další, dosud nepoznaná místa a znovu jsem tak mohl obdivovat tajemství stvoření.
Dalším neopakovatelným a hlubokým zážitkem byla duchovní atmosféra vytvořená po několik společných večerů. Obzvlášť pocity z posledního večera jsou jen těžko popsatelné. Podíleli se na něm všichni bez rozdílu, kteří byli v té chvíli na místě, ovšem zásadní podíl měla chválící hudební skupina. Určitě se mnohé z toho přenese i do naší každodennosti. Pro mne osobně bylo přínosné i vědomí, lépe řečeno připomenutí si, že problémy a kříže druhých lidí mohou být ještě těžší, než si občas připouštím. Ne že bych to dosud nevěděl, jen je dobré si to čas od času znovu připomenout. Třeba i prostřednictvím takového setkání, jakým byla letošní dovolená.
Touto cestou bych chtěl také poděkovat všem organizátorům. Uspořádat týdenní akci pro 80 lidí není vůbec nic jednoduchého. Ve své učitelské profesi jsem si něco podobného vyzkoušel pro poloviční počet lidí, takže dobře vím, o čem je řeč. Největší díl ovšem náleží našemu Pánu, jenž nás dokázal i přes rozdílnost jednotlivých denominací spojit dohromady. Bez Jeho vůle bychom se asi většinou nepoznali. A to by, myslím, byla docela škoda.
A tak jako by nás šumavské lesy snad mohly inspirovat k návratu a další touze po jejich poznání, mohou nás modlitební večery povzbudit na další cestě s Pánem Ježíšem.
Pavel z Prahy
