Logo banner
Kam sa vytratil zármutok?



… Vidím, jak svět víc a víc proniká do církví a ovlivňuje církve, místo aby církve ovlivňovaly svět. Vidím, jak Boží dům je ovládán hudbou, vidím, jak v Božím domě vládne zábava; je to posedlost zábavou v Božím domě; a je to nenávist k napomínání a nenávist k nápravě. … Avšak nikdo tohle už nechce slyšet…


Co biblické pojmy jako utrpení a soužení ve službě?

Kam se vytratil z Božího domu hluboký zármutek? Co biblické pojmy jako utrpení a soužení ve službě? O nich se dnes v církvích nemluví. Dnešní zhýčkaná doba – a zhýčkaná církev – je vypudila pryč. Takže už o nich neslyšíme…

Hluboký vnitřní zármutek znamená extrémní bolest a lítost. Když jsou emoce tak zjitřené, až se stávají bolestí. Když prožíváš akutní a hlubokou vnitřní bolest nad stavem, ve kterém se nacházíš ty sám nebo ve kterém je tvé okolí. To je utrpení. To je hluboká bolest, hluboký zármutek a lítost. Tak vypadá agónie Božího srdce.


Pochopíte, že se to dělo vždy, když Bůh se rozhodl učinit obnovu a změnit nějakou situaci

Ale dnes nám spíše záleží na naší náboženské mluvě či si zakládáme na výrocích o probuzení, ale přitom jsme se stali tak vlažnými!

Přesto stále platí, že každá opravdová touha se rodí z hlubokého zármutku.

Každá opravdová touha po Kristu přichází z ponoření, ze křtu do utrpení. Hledejte to v Písmu a najdete to! Pochopíte, že se to dělo vždy, když Bůh se rozhodl učinit obnovu a změnit nějakou situaci, když vše už bylo v troskách – kdy toužil sdílet své vlastní utrpení, způsobené tím, že viděl, co se děje jeho církvi a jeho lidu – a toužil nalézt modlícího se člověka, aby ho mohl uchopit a doslova ponořit, pokřtít do tohoto svého vlastního zármutku, aby s ním mohl sdílet svůj zármutek…


Můžeme to vidět v knize Nehemiáše: Jeruzalém je v troskách – a co s tím učiní Bůh?

Můžeme to vidět v knize Nehemiáše: Jeruzalém je v troskách – a co s tím učiní Bůh? Jak zareaguje na tu situaci? Jak obnoví ty ruiny?

Přátelé, uvědomme si, že Nehemiáš nebyl kazatelem. Byl to muž zaměstnaný ve vysoké pozici. A byl to modlitebník. Bůh v něm nalezl člověka, který nebude mít jen své tělesné emoce, ne jen nějaké chvilkové veliké emocionální zapálení pro věc, které se zakrátko vytratí… Ne! Nehemiáš řekl: „Byl jsem zlomený a plakal jsem a rmoutil jsem se a postil jsem se … a pak jsem se začal modlit dnem i nocí!“


Proč ti ostatní lidé kolem něj, proč oni nepřinesli to řešení?

Proč ti ostatní lidé kolem něj, proč oni nepřinesli to řešení? Proč Bůh si nepoužil k obnově je? Proč oni nepřišli s tím Božím slovem?

Protože v nich nebyla žádná bolest ani žal nad tím stavem, žádný pláč ani žádné modlitby…

Podobně je tomu v dnešní době: všechno je v troskách! Dotýkají se tě tahle slova? Záleží ti na tom? Záleží ti vůbec na tom, že Boží duchovní Jeruzalém – církev – je dnes doslova provdána za svět? Že se mrazivá bezcitnost rozšířila po celé zemi?


Tohle si přeje ďábel: odstavit tě z boje, abys už více nebojoval na modlitbách

A ještě osobněji: záleží ti na Jeruzalému, který je v našich vlastních srdcích? Všude vidíme znamení zkázy, která pomalu vysává všechnu duchovní moc a zapálení. Už jsme slepí k vlažnosti. Jsme slepí k té podivné směsici – k tomu prolnutí církví se světem – které se nenápadně vplížilo do našich řad. A toto si přeje ďábel: odstavit tě z boje a zničit to v tobě – abys už více nebojoval na modlitbách, abys už před Bohem neplakal. Ďábel ti klidně dovolí vysedávat u televize – zatímco tvoje rodina je možná na cestě do pekla…


… kdy to, co vidíš a slyšíš, ty ruiny kolem, všechna ta zkáza všude kolem – kdy tě to přivede na kolena a začneš se modlit a hledat Boha…

Chci se tě zeptat: usvědčuje tě vůbec to, co tu dnes říkám? Je obrovský rozdíl mezi hlubokým zármutkem a jen „zájmem o něco“. Zájem znamená, že tě něco baví, že se o to zajímáš – nějaký projekt či nějaká angažovanost v něčem nebo péče o něco. Chtěl bych ti ale sdělit něco důležitého, co jsem se naučil za těch 50 let ve službě kazatele: jestliže se něco nenarodí z žalu, z hlubokého zármutku a lítosti – jestliže se to nenarodí z Ducha Svatého, kdy to, co vidíš a slyšíš, ty ruiny kolem, všechna ta zkáza všude kolem – kdy tě to přivede na kolena, přivede tě to do křtu soužením a zármutkem, kdy se začneš modlit a hledat Boha… Ano, vím, že to tak je... Ó, můj Bože, opravdu to vím? Ne do té doby, dokud nejsem v úplné agónii, v úplném zoufalství ze stavu věcí kolem – dokud nejsem přemožen hlubokým zármutkem… Až teprve potom to opravdu vím a rozumím!


Až když jste ochotni své srdce vydat do modlitby, tehdy Bůh začne přicházet…

Podívejme se na všechny naše dnešní projekty a služby, na to, co dnes v církvích děláme… Kde jsou dnes učitelé nedělních škol, kteří by plakali a rmoutili se nad dětmi, o kterých vědí, že nerozumějí a neposlouchají a že jsou na cestě do pekla? Vždyť přeci skutečný život modlitby začíná na místě zármutku. Až když jste ochotni své srdce vydat do modlitby, tehdy Bůh začne přicházet a začne se s vámi dělit o své vlastní srdce. A vaše srdce začne volat: Ó, Bože, lidé se rouhají tvému jménu! Duch Svatý je zesměšňován! Boží nepřítel přišel a zkouší tupit svědectví o Boží věrnosti! Je nutné něco udělat!


Prosím neříkejte, že vám o něco opravdu jde, když jste schopni jen hodiny vysedávat před televizí…

Ale nenastane žádná obnova a žádné rozvlažení, žádné probuzení, dokud Bohu nedovolíme, aby nás ještě jednou zlomil! Přátelé, začíná být hodně pozdě a začíná to být velmi vážné! Prosím neříkejte mi – neříkejte, že vám o něco opravdu jde, když jste schopni jen hodiny vysedávat před televizí nebo u internetu…

Pojďme se modlit: „Pane Bože, jsou zde někteří, kteří potřebují přijít k tvému oltáři a vyznat: Pane, už nejsem to, co jsem býval! Nejsem tam, kde bych měl být. Už nemám tvoje srdce. Už nemám tvé modlitební břemeno. Chtěl jsem to jen mít snadné… Chtěl jsem hlavně být šťastný… Jenomže, můj Pane, opravdová radost – tvá skutečná radost přichází cestou přes hluboký zármutek. Nic, co pochází z těla, ti nepřinese radost. Nezajímá mě, kolik peněz… Nezajímá mě, jaký nový dům… Ne, není absolutně nic ve fyzickém světě, co by ti mohlo přinést opravdovou radost. Pouze to, co je učiněno skrze Ducha Svatého, když jsi mu poslušný a následuješ Pánovo srdce…“

Postav ochranný val kolem své rodiny, postav ochranný val kolem svého srdce – staň se silným a neústupným vůči Božímu nepříteli! Pane Bože, to je to, po čem toužíme!



Autor: David Wilkerson


Andělu církve v Laodiceji piš: Toto praví ten, jehož jméno jest Amen, svědek věrný a pravý, počátek stvoření Božího: „Vím o tvých skutcích; nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený anebo horký! Ale že jsi vlažný, a nejsi horký ani studený, nesnesu tě v ústech. Vždyť říkáš: Jsem bohatý, mám všechno a nic už nepotřebuji! A nevíš, že jsi ubohý, bídný a politováníhodný, slepý a nahý. Radím ti, abys u mne nakoupil zlata ohněm přečištěného, a tak zbohatl; a bílý šat, aby ses oblékl a nebylo vidět tvou nahotu; a mast k potření očí, abys prohlédl. Já kárám a trestám ty, které miluji; vzpamatuj se tedy a čiň pokání. Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou. (Zj 3,14-17)