Stvoř ve mně srdce čisté, ó Bože, a ducha přímého obnov v mém nitru. (Ž 51,12). Když chceme být Bohu blízko – a to je nezbytné k tomu, abychom mohli být jeho přáteli a jeho učedníky – nejdříve se v našem nitru musí něco změnit. Proto Bible mluví o znovuzrození z Ducha Svatého. Ježíš Nikodémovi řekl: Ty jsi učitel Izraele, a tohle nevíš? Jestliže nevěříte, když jsem k vám mluvil o pozemských věcech, jak uvěříte, budu-li mluvit o nebeských? Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího. (Jan 3)
Výzva od Ezechiele
Prorok Ezechiel ve své osmnácté kapitole dává výzvu: Odhoďte od sebe všechny nevěrnosti, jichž jste se dopouštěli, a OBNOVTE SVÉ SRDCE a svého ducha. (Ez 18,31). Zde Bible říká, že je to na nás: opustit zlé cesty a obnovit své srdce. Ovšem zřejmě každý, kdo to někdy zkoušel, tj. změnit se z vlastních sil, zjistil, že to je příliš těžké. Jen z vlastních sil to nejde. Vlastně je to nemožné.
Jak to tedy Bůh myslel? Můžeme se vůbec změnit? Je možné vyčistit své srdce a odstranit ze sebe zlo? Nebo to nejde? Odpověď je znovu v Božím slově. Prorok Ezechiel mluví o budoucích věcech, které se stanou skrze Ježíše Krista – skrze to, co pro nás vykoná na kříži; ke stejnému tématu proměny srdce proto pokračuje o osmnáct kapitol dál těmito slovy: DÁM VÁM NOVÉ SRDCE a do nitra vám vložím nového ducha. Odstraním z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa. (Ez 36,26). Zde mluví o znovuzrození – o nezbytné operaci našeho srdce, kterou v našem nitru provádí sám Bůh svým Duchem Svatým. Ezechiel dokonce uvádí, že Bůh nám dá NOVÉ srdce. Tedy nejen že nám srdce opraví, ale dává nám srdce nové, čisté. Bere od nás srdce kamenné a dává srdce masité, srdce své. To je znovuzrození z Ducha Svatého. Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové! To všecko je z Boha, který nás smířil sám se sebou skrze Krista. (2. Kor. 5).
Naše cesta s Ježíšem nekončí znovuzrozením, ale právě začíná. Poté samozřejmě mnoho dalších oblastí našeho života se bude muset změnit a v tom už bude potřeba i naše iniciativa. S trochou nadsázky lze říci: Ezechielova 18. kapitola krát dvě je 36. kapitola. Ke své proměně proto budeme potřebovat dva díly Boží milosti, o které se mluví ve 36. kapitole (2 krát 18), a jeden díl své iniciativy, o které mluví 18. kapitola (1 krát 18). Takové počítání je pochopitelně jen pomůcka k zapamatování. Ale může nám to připomínat tu zásadní věc, že Bůh říká obojí: Vy změňte své cesty! A zároveň říká: Já to udělám svým Duchem Svatým!
Je to podobné jako v mnoha dalších oblastech života křesťana. Na nás je, abychom s Bohem spolupracovali. Bůh vykoná svou část práce, ale my zároveň musíme vykonat tu svou. Vždy potřebujeme Bohu dovolit, aby s námi nadpřirozeně jednal skrze moc Ducha Svatého. Bez Ducha Svatého to nikdy nepůjde. Zároveň se to ale neobejde bez našich každodenních rozhodnutí a také budeme muset přidat vytrvalost. Pořadí je takové: nejprve znovuzrození z Ducha Svatého, to je dar, který přijímáme od Boha: „Pane Ježíši, prosím přijď do mého srdce a změň mé srdce. Odpust mi všechny moje hříchy, které jsem kdy činil, a očisti mě svou svatou krví. Odejmi od mě srdce kamenné a dej mi srdce masité, tak jak jsi zaslíbil ve svém Slově. Děkuji ti, že jsi to všechno vybojoval na kříži. Šel jsi na kříž i kvůli mně, abch já mohl být zachráněn. Amen.“ Když naše prosby budou opravdové, Bůh samozřejmě v našem nitru učiní ten zázrak: znovuzrození, odpuštění a obmytí krví Beránka.
Vidět Boha
Blahoslavení ČISTÉHO SRDCE, neboť oni BOHA VIDĚTI BUDOU. (Mt 5,8). Vidět Boha jinými slovy znamená znát Boha velmi dobře. Ne znát jen nějakou svou představu o něm, nejen nějaké informace o něm, ale Boha skutečného, takového jaký je. Nevidíme ho očima, ale srdcem ano.
Je zajímavé, že v Bibli není napsáno, že Boha uvidí – tj. že ho budou velmi dobře znát – ti, kdo budou mít silnou víru. Je samozřejmě moc dobré a zásadní mít silnou víru, mít mnoho víry. Vždyť kdybychom měli víry jen tak maličko, jako je malé hořčičné semínko… Však víte, co Ježíš řekl a jaké věci by se potom mohly dít. Usilujme tedy o mnohem silnější víru. Ale nezapomeňme, že když má někdo silnou víru, neznamená to ještě automaticky, že také dobře „vidí“ Boha, tj. že velmi dobře Boha zná.
Podobné je to s láskou. Bible říká, že kdybychom měli tolik víry, že bychom hory přenášeli, ale neměli zároveň i mnoho lásky, pak nejsme nic a ani naše silná víra pak nic neznamená. Je bohužel možné mít mnoho víry, ale bez lásky. Podobně je možné mít mnoho víry, ale přitom „nevidět“ Boha, tj. neznat Boha takového, jaký skutečně je.
Náš svět by vypadal zcela jinak než dnes a byl by mnohem lepším místem pro život, kdyby všichni křesťané měli mnoho víry. Takové víry, která by vycházela z lásky. Vycházela by z toho, že by opravdově milovali Boha. Zároveň z toho, že by opravdu „viděli“ Boha, tj. dobře ho osobně a důvěrně znali – jako svého nejlepšího přítele, jako toho, s kým tráví nejvíce času, toho, komu naplno důvěřují, koho následují jako jeho přátelé a učedníci. Hory by se hýbaly a mnohé věci by se měnily. Hořčičné semínko víry by změnilo celý svět.
Blahoslavení čistého srdce … budou znát Boha
Ježíš řekl, že Boha vidí, tj. dobře ho znají ti, kdo mají čisté srdce. Můžeš takový být. Můžeš být Božím přítelem – můžeš denně žít v Boží blízkosti. Bůh velmi touží po tom, abys takovým byl, aby ses takovým stal.
Kdo žije blízko Bohu, vidí Boha a zná ho. Nevidí ho očima, ale svým srdcem ano. Může odpočívat v Boží lásce a těšit se z jeho blízkosti. Použitý termín „budou vidět Boha“ můžeme také vyjádřit jako „budou Boha znát“, „budou mu blízko“ nebo „budou mu blízcí“. Není to jen pro několik vyvolených. Je to pro každého a je to pro každý den. JE TO I PRO TEBE. Bůh ti žehnej!
Kdo vstoupí na Hospodinovu horu a kdo smí přebývat na jeho svatém místě? Ten, kdo je rukou nevinných a srdce čistého, kdo neobrací svou duši k marnosti a nepřisahá lstivě. Ten přijme požehnání od Hospodina a spravedlnost od Boha, své spásy. To je pokolení těch, kdo se na jeho vůli dotazují. Ti, kdo hledají tvou tvář, Bože Jákobův. (Ž 24,3-6)
Miloval jsi spravedlnost a nenáviděl jsi nepravost. (Žd 1,9). Těchto šest věcí Hospodin nenávidí a sedmá je mu ohavností: pyšné oči, lživý jazyk, ruce, které prolévají nevinnou krev, srdce osnující ničemné plány, nohy spěchající vykonat zlé, křivý svědek, který mluví lži, a ten, kdo rozsívá mezi bratry sváry. (Př 6,16-19) Láska se neraduje z nepravosti, ale vždycky se raduje z pravdy. (1 Kor 13,6)
Jestliže však chodíme ve světle, jako on je ve světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu. Říkáme-li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není. Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti. (1 J 1,7-9)
