Nejlstivější je srdce nade všechno a nejpřevrácenější,
kdo mu porozumí? (Jer 17,9)
Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilstvo,
loupeže, křivá svědectví, urážky. (Mt 15,19)
* * *
A hledajíce, naleznete mě, když mě hledati budete
a dotazovati se mě budete celým svým srdcem. (Jer 29,13)
Řekli si spolu: Což nám srdce nehořelo,
když s námi na cestě mluvil Pán a otvíral nám Písma? (Lk 24,32)
Hledat srdcem?
V souvislosti s hledáním životního partnera se často mluví o srdci. „Hledej srdcem“ bývá hojně udílené doporučení. Nebo další podobné: „Podívej se do svého srdce a tam najdeš, kdo má být tvůj partner“. Mohou to být upřímně míněné rady a někdy takové rady zní i od křesťanů. Vždyť Bible vskutku zdůrazňuje roli srdce při hledání a rozhodování. Můžeme také zmínit legendární Exupéryho myšlenku o tom, že správně vidíme jen srdcem.
Ta mince ale má i druhou stranu. Tu je třeba poctivě přiznat a připomenout, protože je stejně důležitá jako ta první. Boží Slovo totiž jasně říká, že v našem srdci to není vždy tak jednoznačné, jak by se mohlo zdát.
Asi každý na vlastní kůži prožil, jak někdy bývá těžké vyznat se ve svém srdci. Zejména v nových a emocionálně vypjatých situacích. To platí v jakékoli emocionálně exponované situaci, ale obzvlášť se to týká právě hledání životního partnera. Neboť právě tehdy naše emoce jedou na plné obrátky a zahrávají si s námi víc než kdy jindy.
Srdce někdy je a někdy není správným ukazatelem
Boží Slovo říká, že někdy vidíme srdcem správně. Zároveň říká, že někdy právě naše vlastní srdce nás může klamat. Také říká (čehož bychom se možná mohli až zaleknout), že lidské srdce je nejpřevrácenější ze všeho. Nejlstivější je srdce nade všecko a nejpřevrácenější, kdo mu porozumí? (Jer 17,9). Existuje tedy jakási nástraha v našem vlastním srdci. Srdce nás někdy může klamat. Teprve když to přiznáme a to nebezpečí si uvědomíme, budeme schopni se té pasti vyhnout.
O dvanáct kapitol dál Bůh pokračuje v rozhovoru s Jeremiášem a říká: A hledajíce, naleznete mě, když mě budete hledati celým svým srdcem. (Jer 29,13). V tom je tedy ten klíč: CELÝM SVÝM SRDCEM. Nejen na povrchu, ale hluboko v srdci, poctivě, úplně a opravdově.
Povrchní hledání
Je tedy zřejmé, že povrchní hledání nám nemůže přinést správný výsledek. Během procesu hledání a rozhodování totiž budeme v srdci vždy vnímat celou řadu různých impulzů. Jak už bylo řečeno, týká se to obzvláště období hledání životního partnera. Pod návalem silných emocí a impulzů je pak snadné začít se domnívat, že právě „teď je to ono“, že právě „tenhle impulz“ nebo „tenhle pocit“, který zrovna v tu chvíli cítíme, je tím pravým signálem pro naše rozhodnutí o tom, kdo pro nás má být tím pravým / tou pravou.
Je třeba si uvědomit i v širším kontextu, že vlastně na každé křižovatce a v každé situaci, kdy o něco důležitého jde, vnímáme řadu impulzů, z nichž některé mohou být zcela protichůdné. Až postupně se to protříbí a vyjasní. Je tedy zcela běžné (a musíme s tím počítat), že část našich pocitů, byť mohou být třeba velmi silné a zdají se být skutečně „srdečními“ záležitostmi, spadá do kategorie, kterou je třeba nazvat povrchní, mylnou nebo falešnou.
„Nový člověk“ a „starý člověk“
Jestliže jsme se opravdově obrátili k Bohu, tj. když jsme učinili pokání a přijali Pána Ježíše do svého života, pak jsme znovuzrozeni, jak říká Boží slovo. Ta část naší bytosti, které se říká duch, byla oživena neboli znovuzrozena. Předtím byla v důsledku hříchu mrtvá. Po obrácení je tedy náš duch znovuzrozen z Ducha Svatého. V našem znovuzrozeném duchu milujeme Boha. K našemu znovuzrozenému duchu Bůh hovoří. Naším znovuzrozeným duchem poznáváme Boha a jeho lásku, jeho dotyk a jeho blízkost. Znovu zrozeni jste ne z porušitelného semene, ale z neporušitelného, skrze živé slovo Boží a zůstávající na věky. (1 P 1,23). Kromě toho Nová smlouva používá pojem „nový člověk“ a vyjadřuje tím stejnou věc. Dále tam najdeme pojem „nové stvoření“ opět pro stejnou skutečnost. Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové! To všecko je z Boha, který nás smířil sám se sebou skrze Krista a pověřil nás, abychom sloužili tomuto smíření. (2. Kor 5,15-21). K tomu se vztahují i související novozákonní pojmy jako „nový život“, „nový způsob života“ atd.
Na druhou stranu existuje i „přirozený člověk“ v nás. Nová smlouva pro něj používá i další pojmy jako „duševní člověk“ nebo „starý člověk“ (1. Kor 2, Římanům 6). Zjednodušeně řečeno, to je přirozená část naší bytosti, tak jak je sama o sobě, tj. bez Boha. S tím souvisí pojmy jako „starý život“, „starý způsob života“ atd. Duševní (přirozený) člověk však nepřijímá věci Ducha Božího, neboť jsou mu bláznovstvím a nemůže je chápat. (1. Kor 2).
Znovuzrození je tím největším a nejdůležitějším zázrakem ze všech. Avšak náš „starý člověk“, tj. „přirozený člověk“ neboli „duševní člověk“ se tím ještě automaticky nezmění. Jinými slovy: naše duše (tj. mysl, emoce, vůle) i po obrácení prozatím zůstává stejná. Proto je třeba také pracovat na tom, abychom poté změnili své staré smýšlení, aby se dostalo do souladu s Bohem. To se děje hlavně četbou Božího slova a rozvíjením živého vztahu s ním. Nepřizpůsobujte se tomuto věku, ale změňte své smýšlení, tak abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé. (Římanům 12,2). Apoštol Pavel to vyjadřuje i těmito slovy: Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne. (Gal 2)
„Nový člověk“ a „starý člověk“ v nás jsou tedy ve vzájemném rozporu a jinak to ani nejde. Hlavní otázka samozřejmě je, čemu budeme dávat přednost. Co v nás bude vítězit: „nový člověk“, nebo ten „starý“? Studium těchto pojmů v Božím slově proto může být velmi užitečné pro celý náš život a samozřejmě i v kontextu s tématem hledání životního partnera.
V Boží blízkosti budeme nacházet správný směr
Pravdivé hledání nás bude něco stát. Bude to chtít oddělit si čas pro Pána. Možná přidat i nějaký ten půst… A potom, v Boží přítomnosti a v jeho blízkosti, Bůh ti pomůže rozeznat pravdu od lži, pomůže ti oddělit zlato od strusky, pravé od falešného.
Jestliže budeme hledat Boha celým svým srdcem, budeme nacházet pravdivé Boží odpovědi. On nás povede k naplnění všeho, co pro nás připravil. V srdci budeme prožívat jeho pokoj a jeho radost. Ne radost a pokoj tohoto světa, ale radost a pokoj Boží. Pokoj svůj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; NE JAKO DÁVÁ SVĚT, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí! (J 14,27)
Ve chvílích ztišení, pokory a upřímných modliteb, kdy jsi sám s Bohem, budeš nacházet čisté touhy a přání, které ti Bůh vkládá do srdce. Jeho tichý, jemný a pravdivý hlas, kterým k tobě hovoří. Když ty se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí. (Mt 6,6). Potom budeš schopen roztřídit zmatky ve svém srdci a najdeš správný směr.
