Stvoř ve mně srdce čisté, ó Bože, a ducha přímého obnov v mém nitru. (Ž 51,12). Bible je kniha o tom, jaký je Bůh. Sděluje nám celou řadu jeho charakteristik. Například to, že Bůh je čistý a není v něm zlo. Jestliže tedy chceme být blízko Bohu – a to je nezbytné k tomu, abychom mohli být jeho učedníky a jeho přáteli – musíme se mu v těchto vlastnostech nějak přiblížit. Naše nitro, tj. naše srdce bude muset projít určitou proměnou. Dokonce se dá říci, že proměna srdce je vstupenkou k životu v Boží blízkosti.
Výzva od Ezechiele
Prorok Ezechiel ve své osmnácté kapitole dává výzvu: Odhoďte od sebe všechny nevěrnosti, jichž jste se dopouštěli, a OBNOVTE SVÉ SRDCE a svého ducha. (Ez 18,31). Zde tedy Bible říká, že je to na nás: opustit zlé cesty a obnovit své srdce. Ovšem každý, kdo to zkusil, ví, že změnit se z vlastních sil je ve skutečnosti nemožné.
Jak to tedy Bůh myslí? Je možné se změnit? Je možné vyčistit své srdce a odstranit ze sebe zlo? Nebo to nejde? Odpověď je znovu v Božím slově. Ezechiel pokračuje ke stejné věci o osmnáct kapitol dál těmito slovy: DÁM VÁM NOVÉ SRDCE a do nitra vám vložím nového ducha. Odstraním z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa. (Ez 36,26). Tuhle zásadní a nezbytnou operaci našeho srdce provádí v našem nitru sám Bůh svým Duchem Svatým. Dokonce je zde psáno, že Bůh nám dává NOVÉ srdce. To je znovuzrození z Ducha Svatého.
Přesto platí, že tyto věci se nedějí bez naší iniciativy. Bůh naše srdce očistí a promění, ale my tu proměnu musíme chtít a musíme se na tom aktivně podílet. S trochou nadsázky lze říci: 18. kapitola krát dvě je 36. kapitola. Ke své proměně proto budeme potřebovat dva díly Boží milosti, o které se mluví ve 36. kapitole (2 krát 18). A k tomu jeden díl své iniciativy, o které mluví 18. kapitola (1 krát 18). Takové počítání je pochopitelně jen pomůcka k zapamatování. Může nám to ale připomínat tu zásadní věc, že Bůh říká obojí: Vy změňte své srdce! A zároveň říká: Já to udělám svým Duchem Svatým!
Je to podobné jako v mnoha dalších oblastech života křesťana. Na nás je, abychom s Bohem spolupracovali. Bůh vykoná svou část práce, ale my zároveň musíme vykonat tu svou. Potřebujeme Bohu dovolit, aby nadpřirozeně jednal v našem srdci skrze moc Ducha Svatého. Bez Ducha Svatého to nikdy nepůjde. Zároveň se to neobejde bez našich každodenních rozhodnutí a také budeme muset přidat vytrvalost. Pořadí je takové: nejprve znovuzrození z Ducha Svatého. Poté činíme další kroky a rozhodnutí na své cestě s Ježíšem. Jde o to, jak moc po Bohu a jeho blízkosti toužíš – dá se říci, že úměrně tomu Bůh bude moci jednat ve tvém životě.
Vidět Boha
Blahoslavení ČISTÉHO SRDCE, neboť oni BOHA VIDĚTI BUDOU. (Mt 5,8). Vidět Boha jinými slovy znamená znát Boha velmi dobře. Ne znát jen nějakou svou představu o něm, ale Boha skutečného, takového jaký je. Nevidíme ho očima, ale srdcem ano.
Je zajímavé, že v Bibli není napsáno, že Boha uvidí – tj. že ho budou velmi dobře znát – ti, kdo budou mít silnou víru. Je samozřejmě moc dobré a zásadní mít silnou víru, mít mnoho víry. Vždyť kdybychom měli víry jen tak maličko, jako je malé hořčičné semínko… Však víte, co Ježíš řekl a jaké věci by se potom mohly dít. Usilujme tedy o mnohem silnější víru. Ale nezapomeňme, že když má někdo silnou víru, neznamená to ještě automaticky, že také dobře „vidí“ Boha, tj. že velmi dobře Boha zná.
Podobné je to s láskou. Bible říká, že kdybychom měli tolik víry, že bychom hory přenášeli, ale neměli zároveň i mnoho lásky, pak nejsme nic a ani naše silná víra pak nic neznamená. Je bohužel možné mít mnoho víry, avšak bez lásky. Podobně je možné mít mnoho víry, při tom však „nevidět“ Boha, tj. neznat Boha takového, jaký je.
Náš svět by vypadal zcela jinak než dnes a byl by mnohem lepším místem pro život, kdyby všichni křesťané měli mnoho víry. Takové víry, která by vycházela z lásky. Vycházela by z toho, že by opravdově milovali Boha. Zároveň z toho, že by opravdu „viděli“ Boha, tj. velmi dobře ho osobně a důvěrně znali – jako svého nejlepšího přítele, jako toho, s kým tráví nejvíce času, toho, komu naplno důvěřují, koho následují jako jeho přátelé a učedníci. Hory by se hýbaly a mnohé věci by se měnily. Hořčičné semínko víry by změnilo celý svět.
Blahoslavení čistého srdce … budou znát Boha
Ježíš řekl, že Boha vidí, tj. dobře znají ti, kdo mají čisté srdce. Můžeš takový být. Můžeš být Božím přítelem – můžeš denně žít v Boží blízkosti. Bůh velmi touží po tom, abys takovým byl, aby ses takovým stal.
Kdo žije blízko Bohu, vidí Boha a zná ho. Nevidí ho očima, ale svým srdcem ano. Může odpočívat v Boží lásce a těšit se z jeho nádherné blízkosti. Použitý termín „budou vidět Boha“ můžeme také vyjádřit jako „budou Boha znát“, „budou mu blízko“ nebo „budou mu blízcí“. Není to jen pro několik vyvolených. Je to pro každého a je to pro každý den. JE TO I PRO TEBE. Bůh ti žehnej!
Kdo vstoupí na Hospodinovu horu a kdo smí přebývat na jeho svatém místě? Ten, kdo je rukou nevinných a srdce čistého, kdo neobrací svou duši k marnosti a nepřisahá lstivě. Ten přijme požehnání od Hospodina a spravedlnost od Boha, své spásy. To je pokolení těch, kdo se na jeho vůli dotazují. Ti, kdo hledají tvou tvář, Bože Jákobův. (Ž 24,3-6)
Miloval jsi spravedlnost a nenáviděl jsi nepravost. (Žd 1,9). Těchto šest věcí Hospodin nenávidí a sedmá je mu ohavností: pyšné oči, lživý jazyk, ruce, které prolévají nevinnou krev, srdce osnující ničemné plány, nohy spěchající vykonat zlé, křivý svědek, který mluví lži, a ten, kdo rozsívá mezi bratry sváry. (Př 6,16-19) Láska se neraduje z nepravosti, ale vždycky se raduje z pravdy. (1 Kor 13,6)
Jestliže však chodíme ve světle, jako on je ve světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu. Říkáme-li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není. Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti. (1 J 1,7-9)
