Nejlstivější je srdce nade všechno a nejpřevrácenější,
kdo mu porozumí? (Jer 17,9)
Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilstvo,
loupeže,
křivá svědectví, urážky. (Mt 15,19)
* * *
A hledajíce, naleznete mě, když mě hledati budete
a dotazovati se mě budete celým svým srdcem. (Jer 29,13)
Řekli si spolu: Což nám srdce nehořelo,
když s námi na cestě mluvil Pán a otvíral nám Písma? (Lk 24,32)
Hledat srdcem?
V souvislosti s hledáním životního partnera se často mluví o srdci. „Hledej srdcem“ je často udílené doporučení. Nebo další podobné: „Podívej se do svého srdce a tam najdeš, kdo má být tvůj partner“. Mohou to být upřímně míněné rady a podobně mohou znít i rady křesťanů; vždyť Bible vskutku zdůrazňuje roli srdce při hledání a rozhodování. Můžeme v té souvislosti zmínit i slavný Exupéryho výrok „správě vidíme jen srdcem…“
Ale existuje i druhá strana téže mince. Tu je třeba poctivě přiznat a připomenout, protože je stejně důležitá jako ta první. Boží Slovo totiž jasně říká, že s naším srdcem to zdaleka ne vždy je tak jednoznačné, jak by se mohlo zdát.
Každý jistě na vlastní kůži prožil, jak je někdy těžké vyznat se ve svém srdci. Zejména v situacích, kdy jsme zmítáni množstvím nových impulzů a s tím spojených nových emocí. Platí to o jakékoliv emocionálně vypjaté situace, ale obzvlášť výrazné to je právě v době hledání životního partnera; protože právě tehdy naše emoce pracují víc než kdy jindy na plné obrátky.
Srdce někdy je, ale někdy není správným ukazatelem
Boží Slovo říká, že někdy vidíme srdcem správně. Ale Boží Slovo zároveň říká, že někdy je to právě naše vlastní srdce, které nás může klamat. A také říká (čehož bychom se možná mohli až zaleknout), že lidské srdce je nejpřevrácenější ze všeho. NEJLSTIVĚJŠÍ je srdce nade všechno a NEJPŘEVRÁCENĚJŠÍ, kdo je mu porozumí? (Jeremiáš 17,9) Existuje tedy jakási nástraha v našem vlastním srdci; vlastní srdce nás někdy může klamat. Teprve když si tohle nebezpečí uvědomíme a připustíme, budeme schopni se té pasti vyhnout.
O dvanáct kapitol dál Bůh pokračuje v rozhovoru s Jeremiášem a říká: A hledajíce, naleznete mě, když mě budete hledati CELÝM SVÝM SRDCEM. (Jer 29,13) V tom je tedy ten klíč: CELÝM srdcem! Ne někde na jen povrchu srdce, ale do hloubky, úplně a opravdově.
Povrchní hledání
Je tedy jasné, že povrchní hledání nám nepřinese žádné řešení. A pokud přinese, bude to s největší pravděpodobností chybné řešení.
V srdci totiž vnímáme vždy celou řadu impulzů (jak jsme řekli, obzvláště se to týká období hledání životního partnera). Pod návalem silných impulzů a emocí je velmi snadné začít se domnívat, že „právě teď je to ono“, že právě „tento pocit“, který jsme vnímali, je určitě tím pravým impulzem a že naše srdce nám tím ukázalo správný směr.
Impulzů vnímáme vždy celou řadu. Ale teprve časem se to protříbí a ukáže se, jestli některý z těch impulzů a pocitů je tím pravým impulzem od Boha. Musíme počítat s tím, že velká většina takových pocitů a impulzů, byť se třeba zdály být skutečnými „srdečními“ záležitostmi, spadá do kategorie povrchních emocí, které nám správný směr neukážou.
Proto je třeba jít dál, jít do hloubky. Hledat opravdově – celým svým srdcem.
Celým svým srdcem
Jít ve svém hledání do hloubky, až „na dno svého srdce“. V tom bývá ten klíč.
Hluboko v našem nitru, kde přebývá náš znovuzrozený duch. Tam Bůh dává svého Ducha Svatého. Tam hledejme. Znovu zrozeni jste ne z porušitelného semene, ale z neporušitelného, skrze živé slovo Boží a zůstávající na věky. (1 P 1,23) Ty nejhlubší touhy v každém lidském srdci bývají hlasem Ducha Svatého.
Takové hledání nás bude to něco stát a nepřijde to automaticky. Bude to chtít oddělit si čas pro Pána. Možná přidat i nějaký ten půst… A potom, v Boží přítomnosti a v jeho blízkosti, Bůh nám bude pomáhat oddělit v naše srdci pravdu od lži, skutečné a pravé emoce od emocí povrchních, pomůže nám oddělit zlato od strusky, pravé od falešného, opravdové od povrchního.
Srdce je místem zápasu
Srdce je místem, kde se střetávají oba naše vnitřní světy: náš duch a naše duše.
Jestliže jsme se opravdově obrátili k Bohu, pak jsme znovuzrozeni, jak říká Boží Slovo – pak náš duch je čistý, je znovuzrozený z Ducha Svatého. V našem znovuzrozeném duchu milujeme Boha. K našemu znovuzrozenému duchu Bůh hovoří. Naším znovuzrozeným duchem poznáváme Boha a jím známe Boží lásku, jeho dotyk a jeho blízkost.
Naopak naše duše představuje náš myšlenkový svět, naše různé (a mnohdy vrtkavé) pocity a emoce, všelijaké měnící se touhy a různé nálady…
A v našem nitru (srdci) se pak obojí někdy pořádně pere… Co bude vítězit? Náš znovuzrozený „nový“ člověk? Nebo náš „starý“ člověk? (řečeno terminologií Božího Slova).
V Boží blízkosti budeme nacházet správný směr
Jestliže budeme hledat Boha celým svým srdcem, budeme nacházet pravdivé Boží odpovědi. On nás povede k naplnění všeho, co pro nás připravil. V srdci budeme prožívat jeho pokoj a jeho radost; nikoliv radost a pokoj tohoto světa, ale radost a pokoj Boží. Pokoj svůj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; NE JAKO DÁVÁ SVĚT, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí! (J 14,27)
Hluboko v našem srdci, tam, kde Bůh přebývá svým Duchem Svatým, tam k nám Bůh hovoří. Ve chvílích ztišení, pokory a upřímných modliteb, kdy jsi sám s Bohem v jeho blízkosti, tehdy a tam budeš nacházet čisté touhy a čistá přání, která do tvého srdce vložil Bůh. Touhy bez poskvrn a nečistot tohoto světa. Jeho tichý, jemný a pravdivý hlas, kterým k tobě hovoří. Když ty se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí. (Mt 6,6) Potom budeš schopen roztřídit zmatky ve svém srdci a zvolit správný směr.
